Ve filmu „Love Actually“ (Láska nebeská) z roku 2003 se objeví překrásná nevěsta, do které je současně zamilován i nejlepší přítel jejího ženicha. Tento námět jsem ve filmu neočekával a přiznám se, že po jeho zhlédnutí jsem byl jako opařený. Co mě ale také v souvislosti s touto filmovou scénou napadlo, byla možnost mít svou manželku ve formě potisku různých předmětů. Mohla by se její tvář dobře vyjímat na kuchyňské zástěře, na tričku či mikině, na deštníku a také na hrncích. Reklamní hrnky by v tomto případě sloužily jako připomínka manželství s ženou, kterou opravdu miluji, a vážím si její přítomnosti po mém boku.

Na keramické hrnky v jedné nebo ve dvou pastelových barvách bych nechal vytisknout koláž různých obličejových portrétů, šlo by o sadu pěti nebo sedmi hrnků, které bych využíval pro teplé i studené nápoje ve své kanceláři nebo bytové pracovně. Ženská tvář dokáže být velmi dekorativní, chce to si pohrát s kompozicí a prostředím, kde se fotografuje, a pak velmi záleží i na světlu a stínu. Zatímco některé snímky mohou působit zcela nezáživně, jiné mohou být vysloveně sexy. A Keira Knightley byla ve filmu velmi fotogenická, tak by vytvoření takovýchto fotografií mohla velmi usnadnit.

Domnívám se, že je-li manželství postaveno na opravdové důvěře a nejen na tělesné přitažlivosti, ale především na duchovní spřízněnosti, mohou k jeho posílení přispět i hrnky s potiskem, které budou šťastnému manželovi neustále na očích. Dle mého názoru úspěch mnohaletého manželství spočívá v tom, že jsou manželé především dobří kamarádi, kteří si neustále mají co říci, neustále se navzájem něčím obohacují a jejich život není nudný. Jakmile se nuda začne vkrádat do vztahu, anebo dokonce negativní vlastnosti, jako je sobectví, žárlivost nebo závist, může to v brzké době skončit rozvodem.